Aktuality

Porcování euromedvěda

Kam půjdou v ČR peníze z Evropských dluhopisů?

V poslední době se opakovaně hovoří o velké finanční injekci, kterou obdrží evropská ekonomika ze zdrojů Evropské Unie. Dílem se jedná o granty, dílem o půjčky. Kam by měly tyto peníze směřovat, je velkou neznámou. Řada dohadů existuje, ale jasno ještě zdaleka není.

V posledním čísle týdeníku ECHO z 15. října 2020 se touto problematikou zabývá redaktorka Lenka Zlámalová v článku nazvaném: „Porcování euromedvěda. Babiš má plán, jak utratit 222 miliard z evropských dluhopisů“ (odkaz zde). Článek volně navazuje na komentář Ilony Švihlíkové zveřejněný v internetovém časopisu Argument 9.10.2020 s názvem: „Národní plán obnovy aneb 180 mld. Kč, které vlastně nikoho nezajímají“ (odkaz zde).

V kostce lze říci, že Národní plán obnovy (NPO) obsahuje specifikaci aktivit z prioritních oblastí za celkem více než 220 mld. korun. Tyto záměry budou seškrtány na částku cca 180 mld., což odpovídá penězům, které by Česká republika měla obdržet z tzv. Fondu obnovy schváleném na summitu EU v červenci. Společné evropské dluhopisy poskytnou celkem 750 mld. € (19,5 bilionu korun) rozdělovaných podle výše nezaměstnanosti a státních dluhů za posledních 5 let. Jsme tímto kritériem, které nemá s koronavirovou pandemií nic společného (i když peníze jdou z „Recovery and Resilience Facility“, tedy fondu na obnovu ekonomiky) nezaslouženě znevýhodněni. Část peněz půjde formou nevratné pomoci (tedy grantů), což pro nás reprezentuje právě oněch 182,1 mld. Kč, část bude poskytnuta formou půjčky. Nicméně teď jsme ve fázi rozdělování peněz, platit budeme příštích 30 let. Národní plány obnovy předkládá na podzim každá země EU a jeden každý musí být schválen všemi členy EU. Výběr aktivit, které lze financovat, je ale velmi omezený – zaměřený převážně na zelené (37,5 %) a digitální (20 %) projekty.

Na digitální transformaci české ekonomiky by mělo padnout 25,04 mld. korun, na budování infrastruktury (dálnice, železnice) 118,1 mld., na vzdělání a trh práce 20,06 mld., na podporu institucí a podnikání 31,8 mld., na vědu a výzkum 12,5 mld. a na podporu zdraví a odolnosti obyvatelstva 14,9 mld. korun. Český NPO, který byl koncem září odeslán do prvního kola připomínkového řízení na vládu, obsahuje mírně rozpracované nápady, do kterých konkrétních aktivit by měly tyto velké peníze směřovat. Nepochybně ale tyto priority doznají ještě významných změn. Budeme je v ILA sledovat a přinášet průběžně novinky týkající se porcování tohoto obřího medvěda.

Národní plán obnovy aneb 180 mld. Kč, které vlastně nikoho nezajímají?

9.10.2020 Ilona Švihlíková

Rapidně zhoršující se epidemiologická situace a s ní související nová vlna opatření, vedou k tomu, že Národní plán obnovy (dále NPO), který by měl brzy být poslán Evropské komisi je jaksi na okraji zájmu.

Přitom se jedná o zhruba 180 mld. Kč – dost peněz na to, abychom se vážně pobavili o tom, jaké priority vláda do balíčku zařadila. Balíček, který má jít brzy na vládu, obsahuje projekty za více než 220 mld. Kč – je v něm tedy obsažena rezerva k „seškrtání“.

Fondu obnovy jsme se v !Argumentu věnovali několikrát i kriticky (viz Thomas Fazi a jeho italský rozbor zde), byl dohodnut na letošním summitu EU a jeho základním cílem je nejen přispět k pokoronavirové obnově ekonomik, ale (a zřejmě především) zajistit, že se nerozpadne eurozóna.

Evropská komise stanovila pro jednotlivé národní plány obnovy několik kritérií, do kterých je nutno se „vejít“. Patří mezi ně výdaje na podporu klimatické politiky (37 %) a na podporu digitalizace (20 %). Dále jde o zahrnutí sedmi hlavních témat, sahajících od obnovitelných zdrojů energie až po vzdělávání a rekvalifikace. Opatření by také mělo pokrývat tzv. specifická doporučení Rady pro tu danou zemi z let 2019 a 2020.

Národní plán obnovy se těžko stane politikem (bezesporu ne v situaci probíhající rouškové války), ale domnívám se, že minimálně by se k němu měla důkladně vyjádřit tripartita (odkaz zde). Už jen proto, že témata, která NPO zahrnuje se sociálních partnerů dotýkají dosti výrazně.

Národní plán obnovy má celkem šest pilířů, dominuje v něm „fyzická infrastruktura a zelená tranzice“ se 118 mld. Kč. K dalším tématům patří digitalizace, zdraví, vzdělávání a trh práce, podpora podnikání a výzkum a vývoj, inovace.

S NPO je ovšem spojena řada problémů. Některé jsou spojeny s rychlostí, jiné ovšem s politickým zadáním – nepřekvapí, že priority koaliční ČSSD jsou v NPO jaksi „osekány“ a to až do téměř neviditelna. S návrhem ale není spokojen ani Jaroslav Hanák ze Svazu průmyslu, kterému chybí v NPO vize a hovoří také o tom, že se „lepí rozpočet“.

Tyto námitky jsou relevantní. Podobně jako státní rozpočet (jak probereme v dalším článku), i NPO vypadá na tvorbu sběrem. Priority EK přitom nejsou respektovány, i když jde o témata, která jsou pro českou ekonomiku více než relevantní.

Mizivé prostředky určené pro MPSV – pouhé tři miliardy Kč – jsou v silném kontrastu s tím, jak často je téma trhu práce a s tím související aktivní politiky zaměstnanosti reflektováno – nejen v prioritách EK, ale také ve specifických opatřeních pro ČR (odkaz zde) tzv. Country Specific Recommendations (odkaz zde). Je naprosto jasné, že koronavir změní dramaticky trh práce. Řada odvětví prochází strukturální změnou, kterou koronavir dále urychlí, to je typicky automobilový průmysl. Je ale patrné, že se bude měnit i sektor cestovního ruchu (kongresy, konference, větší využívání online technologií jako je např. ZOOM), nemovitostí atd. Nelze si skutečně myslet, že se ekonomika vrátí do února 2020. Čím lépe se na to připravíme a budeme realisty, tím lépe.

Významné posílení aktivní politiky zaměstnanosti je proto imperativem – a to nejen v „domácím“ státním rozpočtu, ale právě v NPO. Když už ty zdroje budou, pak je potřeba je využít rozumně. Místo toho jsou ovšem do NPO zařazeny položky běžných výdajů, které nemají s koronavirem žádnou souvislost. V NPO zcela absentuje důraz na cíl sociálního smíru a koheze. Místo toho se dočteme, že „vzdělávání a trh práce“ jsou tu pro kapitál a pro firmy.

Pokud se podíváme na skutečně směšné 3 mld. pro trh práce a zaměstnanost, o to víc nás zarazí komponenta 4.4. – kde se pěkně prosím skrývá loss carryback (v !Argumentu jsme informovali o tomto novém prvku daňové soustavy – zpětné vratce daně, odkaz zde). Ministerstvo financí tedy chce, aby Evropská komise jako „obnovu“ spolkla opatření, které pomáhá největším firmám. Tolik k tématu „vyplňování děr v rozpočtu“.

Dalšími detaily jsou pak komponenty 2.5 nebo 2.6. Ta poslední se týká ochrany přírody a adaptace na klimatickou změnu. Dočteme se u ní, že „ke komponentě nebyly v požadovaném termínu dodány informace.“

Uf.

Zatímco část občanů bude na Facebooku hrdinně vzdorovat „zotročení“ v podobě nošení roušky, tak se jedná o 180 mld. Kč, které by mohly výrazně přispět k oživení, přímo transformaci české ekonomiky. Tedy mohly by, kdyby ovšem by stanoven nějaký směr postupu, kromě naprosté decimace veřejných financí, které si vláda zřejmě vytkla za cíl. Nemohu čtenáře potěšit – státní rozpočet a s ním související makroekonomický rámec – je čtení stejně depresivní.

Otázky? Jsme tu pro vás. Ozvěte se.