ILA NEWS č. 2/2021 ke stažení v pdf zde.
TSUNAMI DOTAČNÍHO FINANCOVÁNÍ JE TADY?
Z určitého odstupu by se současná situace v oblasti dotačního financování inovačních projektů mohla jevit docela růžově:
• Intenzivně probíhá příprava Národního plánu obnovy (NPO),
• pokračuje příprava Operačních programů pro čerpání ESIF,
• v souladu s plánem se připravují výzvy v programech TA ČR,
• rozběhly se výzvy v programu Horizon Europe a dalších komunitárních programech.
Při bližším pohledu se bohužel situace jeví složitější:
Národní plán obnovy (Národní plán obnovy (planobnovy cr.cz) složený zejména ze čtyř komponent
• Nástroj pro oživení a odolnost (RRF),
• Fond pro spravedlivou transformaci (JTF),
• REACT-EU (koheze),
• Program rozvoje venkova.
byl schválen Evropskou komisí dne 19. 7. 2021 a Evropskou radou dne 6. 9. 2021. Díky tomu by ČR měla již v říjnu 2021 dostat předfinancování (13 %) z celkové částky cca 179 mld. Kč, tj. asi 23,27 mld. Kč (zatím byla potvrzena alokace 13 mld. Kč).
Tyto prostředky by měly být v ČR rozděleny do celkem šesti pilířů:
1. Digitální transformace
2. Fyzická infrastruktura a zelená tranzice
3. Vzdělávání a trh práce
4. Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na COVID-1
5. Výzkum, vývoj a inovace
6. Zdraví a odolnost obyvatel
Vyplácení finančních prostředků je však podmíněno uspokojivým plněním milníků a cílů stanovených v prováděcím rozhodnutí, což může výhledově představovat problém. Základní podmínkou je totiž vyřešení konfliktu zájmů premiéra Andreje Babiše, kde zatím probíhá mezi EK a MMR ČR čilá komunikace. Pro MPS však již bylo několik výzev oznámeno s termíny zveřejnění v říjnu a listopadu:
• Digitální vysokokapacitní sítě,
• Digitální podnik,
• Fotovoltaické elektrárny s/bez akumulace,
• Podpora elektomobility,
• Úspora vody v podnicích.
Věřme proto, že – i přes všechny možné peripetie – koneční příjemci uvidí peníze z NPO již začátkem příštího roku.
Příprava OP pro čerpání ESIF postupuje bohužel tradičně pomalu. Např. programy OP JAK a OP TAK, které jsou nejvýznamnější pro podporu inovací a MSP, se vyvíjejí následovně:
OP JAK: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) schválilo 15. 4. 2021 Programový dokument Operačního programu Jan Amos Komenský (dostupná je verze z 21. 3. 2021- viz file5679.pdf (msmt.cz)) a odeslalo jej do meziresortního připomínkového řízení a dne 4.10.2021 byl „bez rozporu“ předložen k projednání Vládě ČR; po jeho schválení Vládou ČR bude postoupen Evropské komisi k zahájení oficiálního vyjednávání, které se může táhnout řadu měsíců. První výzvy se očekávají až v II.Q.2022.
OP TAK: 26. 8. 2021 MPO oznámilo dokončení přípravy programu (poslední verze viz Programovy-dokument-OP-TAK-_2021-2027_.pdf (mpo.cz)), bude opět otevřen pro všechny regiony s výjimkou hl. m. Prahy. Aktuálně je programový dokument OP TAK předložen Ministerstvu životního prostředí za účelem posuzování vlivů programu na životní prostředí (SEA). V návaznosti na dokončení tohoto posouzení bude vydáno závěrečné stanovisko, které je nutným předpokladem pro schválení OP TAK vládou ČR, ke kterému by mělo dojít na přelomu září/říjen 2021. Následně bude programový dokument oficiálně předložen Evropské komisi k formálnímu vyjednávání. Vyhlášení prvních výzev OP TAK se pak očekává na konci I.Q roku 2022 (neoficiálně ve II.Q.2021).
Jediné zajímavé otevřené výzvy jsou v současné době dobíhající výzvy OP PPR:
Výzva č. 59: Zvýšení dostupnosti zařízení péče o děti III (PO4)
Žadatelé: Hlavní město Praha, Městské části hl. m. Prahy, Organizace zřízené a založené hl. m. Prahou a městskými částmi hl. m. Prahy
Alokace: 30 mil. Kč
Datum ukončení příjmu žádostí o podporu: 12. 1. 2022 (průběžná)
Výzva č. 61: Navýšení kapacity zařízení pro poskytování péče o děti (PO4)
Žadatelé: Hlavní město Praha a městské části hl. m. Prahy, Organizace zřízené a založené hl. m. Prahou a městskými částmi, Nestátní neziskové organizace, Mateřské a základní školy, Veřejné vysoké školy a výzkumné organizace
Alokace: 50 mil. Kč
Datum ukončení příjmu žádostí o podporu: 29. 3. 2022 (průběžná)
a zbývající výzva React EU (IROP – PO6):
Výzva č. 101: Sociální infrastruktura se zvýšenou energetickou účinností.
Žadatelé: Kraje, organizace zřizované kraji, organizace zakládané kraji,
Obce, organizace zřizované obcemi, organizace zakládané obcemi, Dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované dobrovolnými svazky obcí, organizace zakládané dobrovolnými svazky obcí,
Městské části hlavního města Prahy, organizace zřizované městskými částmi hlavního města Prahy, organizace zakládané městskými částmi hlavního města Prahy,
Příspěvkové organizace organizačních složek státu, Nestátní neziskové organizace, Církve a církevní organizace.
Alokace: 2 432 804 340 Kč
Datum ukončení přijmu žádostí o podporu: 3. 2. 2022 (průběžná)
Situace u programů TA ČR není ještě zcela jasná. V současné době jsou otevřeny pouze program BETA2 - Program veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy, který probíhá formou jednotlivých výběrových řízení pro orgány státní správy (TA ČR jej pouze administruje), a program Partnerství pro biodiverzitu, který TA ČR zprostředkuje pro program Horizont Evropa (Supporting the protection of biodiversity and ecosystems across land and sea). V listopadu je v harmonogramu výzev deklarováno vyhlášení 6. veřejné soutěže programu ÉTA a souběžně se připravuje i vyhlášení (odložené) 2. VS programu Národní centra kompetence (NCK). V prosinci se pak plánuje vyhlášení 5. veřejné soutěže programu TREND - podprogram PP1 – Technologičtí lídři. TA ČR aktuálně připravuje parametry všech těchto veřejných soutěží, ale protože se předpokládalo financování všech těchto výzev z NPO, k čemuž podle posledních dostupných informací nedojde, jsou jejich perspektivy zahaleny velkou nejistotou. Údajně bylo zatím potvrzeno pouze vypsání výzvy programu TREND.
Na začátku roku 2022 lze očekávat několik výzev v programech Country for the Future - Nízkouhlíkové technologie, Obnovitelné zdroje energie a Průmysl a technologie 4.0. Podrobnosti o nich však zatím neznáme.
Komunitární programy, tj. Horizon Europe a programy jemu podobné, jsou jediné, které již běží plnou parou: na Participant portal se při odklepnutí Horizon Europe objeví celkem 836 výzev (viz Search Funding & Tenders (europa.eu). Podstatná část těchto výzev má však termín odevzdání žádostí v roce 2021, což je příliš brzy na přípravu žádosti, pokud již není ve velmi vysokém stadiu rozpracovanosti. Vypsané výzvy odrážejí samozřejmě priority stanovené EK, a proto pro podporu inovací je možno použít pouze zlomek z nich. I jejich výčet však sahá nad rámec tohoto newsletteru, pro zájemce o tuto oblast připravujeme speciální newsletter. V případě zájmu o Horizon Europe jsme schopni poskytnout individuální konzultace.
Za pozornost rovněž stojí program Interreg CENTRAL EUROPE, kde se první výzvy očekávají již v průběhu října (viz info@newsletter.interreg-central.eu).
Tyto výzvy jsou zaměřeny na čtyři hlavní oblasti:
• Cooperation for a smarter Central Europe (Spolupráce pro chytřejší Střední Evropu),
• Cooperation for a greener Central Europe (Spolupráce pro zelenější Střední Evropu,)
• Cooperation for a better connected Central Europe (Spolupráce pro lépe propojenou Střední Evropu),
• Improving governance for cooperation in Central Europe (Zlepšení řízení spolupráce ve Střední Evropě).
Shrnuto a potrženo – Horizon Europe, Interreg a další komunitární programy - skvělé, NPO - nadějný, programy TA ČR – snad dobré, ESIF – tradičně fatálně zpožděné.
Jak reagovat na vzniklou situaci?
Jedním z možných řešení je samozřejmě otevřít si láhev rumu (ginu, whisky, vodky … podle chuti ????) a vyrovnaně očekávat, až se konečně objeví výzvy NPO a ESIF. Toto pasivní řešení však není nejlepší. Je totiž dosti pravděpodobné, že se v určitém okamžiku objeví vlna výzev z různých programů s velmi krátkými termíny pro podání a vypukne všeobecné usilování o jejich využití. V této chvíli budou samozřejmě ve výhodě ty subjekty, které budou mít své projekty, pro které budou požadovat dotační financování, co nejvíce před-připravené tak, aby je mohly v souladu s konkrétním zněním výzvy urychleně doladit a podat. Stejně tak lze očekávat, že v této situaci se žádaným zbožím stanou zpracovatelské kapacity. Mnoho subjektů patrně nebude schopno pokrýt tyto kapacity z vlastních zdrojů a bude shánět externí zpracovatele, o které ovšem může vypuknout tvrdý boj. Rozvážnému a odpovědnému žadateli o budoucí dotace, lze proto v této nejisté situaci poradit následující strategii:
1. Intenzivně se zamyslet nad projekty, které by chtěl z budoucích dotací financovat, a návazně zpracovat co nejkonkrétnější charakteristiku jejich věcných záměrů.
2. Prověřit, které z těchto projektů mohou být případně financovány z programu Horizon Europe a jemu podobných programů nebo NPO, a pokud se takové naleznou, podniknout neprodleně nezbytné kroky pro využití této možnosti.
3. V anticipaci „dotační tsunami“ se již nyní zamyslet nad svými personálními kapacitami potřebnými pro zpracování žádostí o dotaci i vlastní realizaci projektů, případně se poohlédnout po dotačním poradci, se kterým by bylo možné tyto projekty již nyní konzultovat a jeho kapacitu si případně rezervovat pro situaci „až záplava výzev vypukne“.
NAŠE NOVÉ PRODUKTY
Krizový management projektů financovaných z veřejných zdrojů
Konec jednoho programovacího období EU, zdržení rozjezdu nového období (2021-2027) způsobené koronavirovou krizí, a paralelně rozběh Fondu obnovy (Next Generation EU Fund) přinášejí smrtící koktail, který významně problematizuje orientaci v dotační problematice a komplikuje efektivní pohyb v dotačním prostoru. Ne všechny instituce a pracoviště jsou schopny se s touto situací vyrovnat a realizovat své projekty dotované z veřejných zdrojů v potřebné kvalitě, vytyčených časových termínech a ve stanoveném právním rámci. Výsledkem je často vznik krizových situací, které příjemci dotace přerůstají přes hlavu. Na pomoc těmto klientům nabízí ILA nový produkt „Krizový management projektů financovaných z veřejných zdrojů“ zaměřený zejména na projekty financované z ESIF, které se dostaly do problémů. Tento produkt spočívá zejména v
• analýze stavu projektu z hlediska povinností vůči ŘO a jeho příčin,
• doporučení potřebných korekčních opatření,
• monitorování jejich realizace,
• zpracování podkladů vyžadovaných řídícím orgánem (ZoR, ŽoP, ZZoR),
• operativní komunikaci s Řídícím orgánem a facilitaci komunikace projektových manažerů a vedení příjemce dotace s ním.
Screening a vyhodnocení vhodnosti dotačních programů a výzev
Pokud chete získat dotaci pro realizaci svého projektu, není problém opatřit si informaci o dotačních programech a jejich výzvách – portály jako DotaceEU (www.dotaceeu.cz), Anlupa (www.anlupa.cz) a řada dalších přinášejí těchto informací dost a dost a některé poradenské firmy nabízejí databázi výzev přímo na svých webových stránkách. Problémem je však vyhodnocení (triáž), které z dotačních programů a výzev jevících se na základě screeningu jako vhodné, se skutečně hodí pro daného žadatele a jeho konkrétní projekt. Pro toto rozhodnutí je nutno zvážit celou řadu parametrů za situace, kdy se nejen jednotlivé dotační programy, ale i jednotlivé výzvy v tomtéž dotačním programu výrazně liší, a každý žadatel se nachází v jiné situaci a má jiné specifické potřeby a požadavky. Popsaný problém je natolik složitý, že přesahuje velmi často možnosti velikostně nebo kapitálově menších institucí a firem, které si nemohou dovolit trvale platit projektové oddělení disponující nezbytnými experty. Výsledkem prvního vstupu takových firem do dotačního prostoru proto často bývá zmatek, rozčarování a frustrace.
Právě pro tyto klienty jsme připravili a otestovali v ILA nový produkt Screening a analýza vhodnosti dotačních programů a výzev. Jeho implementace probíhá v následujících krocích:
1)Charakteristika a vymezení potřeb klienta zahrnující:
• vymezení oblastí „tematického profilu“ klienta, tj. oblastí jeho zájmu,
• vymezení zásadních parametrů a omezujících podmínek klienta z hlediska využití dotace,
• stanovení strategie screeningu a analýzy vhodnosti, zejména dotačních programů, které budou sledovány a periodicity jejich sledování.
2) Screening vhodných výzev ve vybraných dotačních programech.
3) Konzultace s klientem – výběr výzev pro další analýzu vhodnosti.
4) Analýza vhodnosti vybraných výzev.
5) Zpracování pravidelných doporučení pro klienta, na které dotační výzvy se má zaměřit.
Prvním zájemcům o tuto službu nabízíme první dva kroky zdarma, realizace následujících kroků je zpoplatněná v závislosti na dohodnutém rozsahu screeningu a triáže, zohledněna je rovněž výtěžnost uvedených aktivit (čím méně užitečných informací, tím menší poplatek).