ILA NEWS č. 1/2020

ILA NEWS č. 1/2020 ke stažení v pdf zde.

INOVACE PO COVIDU…
Bezprecedentní mediální smršť, kterou nás novinářská obec obšťastnila v průběhu posledních měsíců, vytvořila zcela zkreslenou optiku. Vnější pozorovatel, který by nevěděl, že se jedná o jednu z chřipkových epidemií, by podle intenzity zpravodajství a času věnovanému problematice covidu snadno mohl podlehnout pocitu, že Covid-19 je akronym pro začínající jadernou válku. Nasaďme si korekční brýle a zamysleme se, co jsme se fakticky dozvěděli:
1) Epidemie je zvládnutelná, různé přístupy k její mitigaci dávají různé výsledky.
2) Jakkoliv názory epidemiologů jsou významné, její řešení je ale otázkou politickou: každé opatření má ekonomické důsledky a nelze se vyhnout „trade-offu“ mezi ochranou zdraví populace a negativními ekonomickými dopady.
3) Závažnou hrozbou není epidemie sama (i dopady případné druhý vlny lze zvládnout), ale reakce společnosti na ni.

A je to právě třetí bod, který může vyvolávat, jak naděje do budoucnosti, tak i obavy z ní. Reakce velké části společnosti, iniciovaná naprosto nezodpovědnou mediální masáží, připomíná totiž do značné míry reakci alergickou. Aniž bychom hrozbu a dopad covidu podceňovali, sociální, a tudíž i ekonomická, reakce na něj je naprosto nepřiměřená. Ke slovu se dostávají emoce a masové poblouznění na sociálních sítích i iracionální chování nemalých skupin obyvatelstva, které vyvolávají autokatalytický efekt. V kombinaci s často nezodpovědným rozhodování vlád, vedených vždy ne zcela zodpovědnými motivacemi, to vytváří toxický koktail. Pravdou je, že vějíř možných budoucích scénářů je rozevřen velmi široce, a pokud někdo předstírá, že ví „co bude“, tak se jedná s největší pravděpodobností buď o šarlatána neb o osobu stiženou nepřiměřeným sebevědomím.

I když covidová krize jakoby „spadla z nebe“, sama o sobě není příčinou možných budoucích problémů, může však být spíše jejich katalyzátorem. Pravdou je, že (zejména) západní civilizace se již před touto krizí potácela pod břemenem závažných a dlouho neřešených problémů:
• neustále narůstající dlouhodobé zadlužování všech prakticky ekonomicky významných států (a z toho vyplývající finanční nestabilita nejslabších z nich),
• neuvěřitelné plýtvání a jeho negativní dopad na životní prostředí kombinované s ne vždy racionální reakcí na globální klimatické změny,
• globalizace, která se vymkla kontrole a ze které má profit pouze vybraná část společnosti,
• celkový pokles pocitu odpovědnosti a společenské soudržnosti v západních společnostech.

Dopad covidu tak může být pověstnou poslední kapkou, která rozkolísá zavedené sociálně ekonomické vazby a vyvolá krizi rozměrů, které je jen těžké odhadnout.
Tato situace není v dějinách neběžná a je i dobře popsaná v teorii dynamických systémů (teorie deterministického chaosu a teorie katastrof mající počátek v 70. letech minulého století). V průběhu dlouhodobého vývoje systému se pomalu mění jeho vnitřní parametry, ale systém je stabilní a každou zvnějšku vnesenou výchylku dokáže utlumit. Postupně se však systém dostává na hranici stability kdy „obsah již neodpovídá formě“. Jakýkoliv nevelký impulz ho pak vychýlí z jeho doposud stabilního stavu, a dochází k rychlé adaptaci, kdy se jeho struktura a rychle proměnné parametry adaptují na stávající hodnoty dlouhodobě proměnných parametrů. Z dějin lidstva takové situace známe pod termínem krize nebo revoluce.
Čeká nás tedy něco podobného? Je velká pravděpodobnost, že ano! Tento vývoj nemusí mít nezbytně průběh, který na základě zkušeností z minulých století spojujeme s gilotinou nebo střílením na vládu z křižníku. Ale výsledná struktura společnosti, její sociální a ekonomické vztahy, mohou mít celosvětově dost odlišnou podobu od té, kterou známe dnes.

Je již téměř klišé opakovat, že každá krize je zároveň příležitostí a že i každá revoluce má nejen své poražené, ale i své vítěze. Co tedy udělat, abychom krizi přežili s co nejmenšími ztrátami, případně na ní i vydělali? Dopad krize na různé sociální skupiny je vždy rozličný, a proto odpověď na toto záleží na tom, kdo se ptá. Jistěže nechceme předkládat univerzální recept - ten asi nezná nikdo. Ale pokusit se na ně odpovědět, možná spekulovat, pro užší záběr inovační scény můžeme. Česká republika má řadu významných plusů, proč se domnívat, že může krizi ustát:
 pracovitou a (stále ještě) relativně vzdělanou populaci,
 stále vysokou míru sociální soudržnosti,
 relativně zdravé státní finance.

Na druhé straně nelze přehlédnout, že má i významné mínusy, které jí mohou reakci na krizi komplikovat:
- velkou otevřenost ekonomiky, která nás činí zranitelnými vůči negativním vnějším vlivům,
- nesystémovou a nepříliš efektivní politiku podpory vědy, výzkumu a inovací.
O těchto faktorech a jejich důvodech bychom mohli diskutovat dlouho. Podstatné pro naše uvažování o budoucnosti budou ale tři faktory:
1) Očekávaný vývoj celosvětové ekonomiky.
2) Předpokládané kroky naší vlády.
3) Iniciativy českých podniků a společenských sdružení.

Je možné, že celosvětová ekonomika covidovou krizi nakonec nějak ustojí (jak říkal Jozef Švejk: „ať si bylo, jak si bylo, vždycky nějak bylo…“). Určitě však bude pokračovat objektivní konflikt mezi USA a Čínou, vliv Ruska a nestabilita na Středním východě jistě k jejímu řešení nepřispějí. Obrovským tlakům bude vystavena EU, jejíž neakceschopnost je již pověstná. Ani její rozpad není alternativou nemožnou. Výsledek bude masivní propad odbytu na klasických trzích, které naše firmy obsluhují. Naproti tomu vzniká příležitost odbytu na nových trzích (Jižní Amerika, Afrika atd.), na které jistě naši podnikatelé zaměří svou pozornost. Doufejme, že vláda toto jejich snažení podpoří.

Post-krizová situace přinese s velikou pravděpodobností i změnu profilu poptávaných výrobků a služeb, a právě zde je velký prostor po inovace. Předpokládáme trvalý nárůst poptávky v oblasti digitalizace, aplikace AI a kybernetické bezpečnosti. Všechny typy frugálních („šetrných“) inovací budou asi poptávány více než dříve. O svůj prostor pro život se nemusí obávat herní průmysl ani kybernetická bezpečnost, stejně jako chytré věci všeho druhu. Na druhé straně se bude daleko více než dříve hodnotit skutečný přínos inovací, nikoliv pouze jejich módnost a deklaratorní líbivost. Inovátorská obec v ČR jistě tyto (a další) aspekty nového vývoje zohlední, otázkou je, jaké se jí dostane podpory ze strany vlády. Zatím vláda naznačila svou strategii: rozhazování peněz z vrtulníku. Jakkoli se v názorech na úspěšnost této strategie i renomovaní ekonomové liší, svůj makroekonomický význam mít může. Jejím problémem je fakt, že tím výrazně stoupne zadlužení státu a ztratí se tak část výhody relativně zdravých financí. Otázkou samozřejmě je, kolik z těchto peněz dopadne do „inovačního prostoru“; této otázce se jistě budou intenzívně věnovat vědečtí a inovační lobbisté. Tato strategie však vlastně strategií není – je to pouhé hašení požáru, navíc velmi drahé. Skutečná strategie by musela směřovat na restrukturalizaci naší výzkumné, vývojové a inovační základny, která měla nastat již dávno. Dosud jí však bránily zájmy mocných skupin působících v tomto prostoru, které profitovaly (a stále profitují) na statu quo (jakkoliv ten se ukazuje pro stát a společnost jako stále méně výhodný). Zda vláda sebere odvahu, rozhodnost a kompetence pro skutečně koncepční řešení zůstává velikou otázkou.

Tím se dostáváme k třetímu bodu: hledáš-li pomocnou ruku, nejblíže ji najdeš na konci vlastního ramene. Co tedy můžeme udělat jako příslušníci inovační komunity? Američané říkají „trust god and keep your powder dry“. V naší ateistické zemi bychom to mohli transponovat jako „důvěřuj v budoucnost a buď připraven reagovat na vše“. Konkrétní kroky, které může každý z nás podniknut, jsou:
1) Pečlivě sledovat vývoj a jeho trendy doma i v zahraničí.
2) Kriticky zvážit, které z našich produktů a trhů jsou perspektivní, a které nikoliv.
3) Zvážit, nakolik naše mentální přístupy, vzorce chování a struktura operací odpovídají nové době.
Body 2) a 3) jsou individuální pro každého člověka i organizaci. Nepochybně se vyrojí mnoho školení, která budou nabízet, že nás to naučí. (Jen malá část z nich má skutečnou cenu, pozitivní přínos většiny z nich je zejména pro cash-flow jejich organizátorů.) Kritické myšlení „out of the box“ (bod 3) se však moc naučit nedá: o to se musí pokusit každý sám.
První bod je složitý a pracný: sociální a ekonomická situace se vyvíjí rychle a často zcela chaoticky, oddělit zrno od plev zde není vždy zcela snadné. Právě v této oblasti nabízíme svým klientům pomoc. Již v tomto newsletteru naleznete několik shrnutí, které vám nabídnou část potřebných informací ve stručné a „učesané“ formě. Dnes se ještě pohybujeme v hodně rozkolísaném informačním prostoru. Na podzim t.r. možná bude již situace jasnější a my v této naší službě budeme samozřejmě pokračovat.

TRANSFER ZNALOSTÍ A TECHNOLOGIÍ
ILA ve spolupráci s inkubátorem xPORT VŠE nabízí podporu technologických start-upů
V rámci dvou společně realizovaných projektů financovaných z OP PPR se ILA spojila s podnikatelským inkubátorem a akcelerátorem xPORT Vysoké školy ekonomické v Praze (https://xport.vse.cz/), který má za sebou již pět let velmi úspěšné existence. Prošlo jím přes 80 start-upových týmů a nejlepší z nich získaly investice v řádu milionů EUR. Cílem spolupráce je posílit deal-flow xPORT zejména v oblasti inkubace technologických start-upů, jejichž relativní zastoupení ve spektru klientů je menší, než by bylo žádoucí.
Inkubátor xPORT funguje podobně jako všechny ostatní inkubátory – zve do svých prostor budoucí podnikatele, kteří mají produkt, určitou představu o oslovovaném trhu, minimálně zárodek týmu pokrývajícího potřebné kompetence a již mají i IČO, a nabízí jim své služby. Zejména poslední dvě podmínky jsou však poměrně tvrdé – řada dobrých podnikatelských nápadů založených na využití nového know-how či technologie (nazývejme je „inovační záměry“) nemá tým a právní strukturu, které by je splňovaly, a proto jsou tyto záměry pro inkubaci ztraceny. Právě proto ve druhém ze společných projektů ILA a xPORT vyvíjejí on-line platformu Winstonsquare, zaměřenou na:
• přípravu a vyhledávání spin-off společností (vyhledávání a evaluace komercializovatelných nápadů v podnicích nebo institucích),
• vznik spin-off společností (ošetření IP a jeho přenosu do nově vzniklé společnosti, vznik spin-off společnosti a její právní ukotvení, formování a doplňování manažerského týmu, pomoc se zajištěním soukromých a veřejných zdrojů kapitálu pro rozvoj společnosti),
• rozvoj spin-off společnosti (inkubace a mentoring nápadu/produktu, spolupráce na prodeji společnosti).
Pokud máte tým disponující inovativním know-how nebo technologií, který by se mohl případně uplatnit jako spin-off vaší instituce, nebo se nad možností založení spin-off společnosti zamýšlíte, kontaktujte nás na www.winstonsquare.cz !

OFFORM3D
V našem projektu zaměřeném na zavádění inovativních prvků do módního průmyslu se toho mnoho událo a mnohé nás v nadcházejícím půlroce čeká. Ty nejdůležitější události bychom vám rádi přiblížili v tomto článku.
Knihovna digitálních střihů
Abychom usnadnili práci návrhářům, kteří chtějí tvořit v digitálním prostředí, připravili jsme pro ně knihovnu digitálních střihů. Na začátku tvorby každého oděvu je základní střih, který se dále rozpracovává a každý návrhář si tak musí tento základní střih vytvořit, což mu hned v počátku tvůrčího procesu zabírá čas a energii. Proto jsme se rozhodli využít našich znalostí práce s návrhářskými softwary a vytvořit unikátní knihovnu, kde si zákazník bude moct koupit předpřipravený požadovaný střih.

Knihovna bude obsahovat více než 200 unikátních digitálních střihů – např. tričko, mikina, kalhoty, sako, košile, spodní prádlo, kabelky atd., kde si zákazník vybere, o jaký střih má zájem, a v jakém formátu
(pdf, dxf, zprj). Takto zakoupený soubor následně nahraje do svého návrhářského programu, kde může okamžitě přistoupit ke kreativnímu rozpracování o své autorské nápady. Věříme, že tato služba přispěje k intenzivnějšímu používání digitálních technologií v módním průmyslu, což je stav, který je s ohledem na ekonomickou efektivitu a masivní spotřebu látek více než nutný. První zákazníky v našem e-shopu plánujeme přivítat prvního srpna.
Mercedes-Benz Prague Fashion Week
Nejvýznamnější tuzemskou akci v oblasti módy je Mercedes-Benz Prague Fashion Week, který se tradičně pořádá na jaře a na podzim. Z důvodu Covid-19 byla jarní a podzimní edice sloučena do jedné, která se uskuteční od 4. do 11. září 2020 v prostorách kláštera svatého Gabriela na pražském Smíchově.

Je nám velkou ctí, že jsme byli pořádající agenturou Czechoslovak Models s.r.o. osloveni, abychom se tohoto ročníku aktivně zúčastnili. Této nabídky jsme využili a s hrdostí můžeme oznámit, že si naší fyzickou kolekci navrženou v digitálním prostředí můžete přijít prohlédnout od 5. do 8. září na Zalando stage, kam jste všichni vřele zváni. Ukážeme vám nejenom naše oděvy, ale rádi vás seznámíme s principy, na kterých naše digitální tvorba stojí a v neposlední řadě vám ukážeme práci se 3D skenerem Artec Leo, který vlastníme jako jediné oděvní studio v Čechách.
Creative Business Cup Czech Republic
V úterý 22. září 2020 se bude konat v brněnské Industře finálový večer soutěže, ve kterém se rozhodne o nejkreativnějším strartupu České republiky pro rok 2020. Během večera vystoupí 10 finalistů, z nichž porota vybere vítěze, který pojede v roce 2021 reprezentovat Českou republiku na globální finále do Kodaně.

Studio OFFORM3D úspěšně prošlo vyřazovacími boji a postoupilo do tohoto finále. Do Brna jedeme s cílem rozšířit povědomí o digitálním navrhování a celou soutěž vyhrát. Jestli ještě nemáte program na 22. září a budete v okolí Brna, co kdybyste se na nás přišli podívat? Budeme moc rádi.

DOTAČNÍ PORADENSTVÍ
Co víme o přípravě příštího programovacího období pro dotační programy zaměřené na podporu výzkumu, vývoje a inovací?
Koncem tohoto roku končí programovací období EU 2013 - 2020, což je pro financování výzkumu, vývoje a inovací vždy významný milník. Přechody mezi dřívějšími programovacími obdobími a jednání, která je doprovázejí, se vždy vyznačovala jistou mírou křečovitosti a časového stresu. Tyto přechody však zatím probíhaly v obdobích relativního klidu a stability, což se o současné situaci rozhodně říci nedá. Půl roku před zahájením nového programovacího období je nejasná řada základních parametrů jeho finančního uspořádání, v mediálních zprávách létají stoky miliard EUR sem a tam a v chaosu informací generovaných Evropskými strukturami a vládami národních států se nevyzná ani slon. Zde se pokusíme vám nabídnout alespoň jakýsi řád do této informační kakofonie.

1. Rozpočet EK (správně víceletý finanční rámec – VFR) pro období 2021 - 2027.
Původní návrh rozpočtu předložené EK 2.5.2018 byl Evropskou radou odmítnut. Ve snaze reagovat na sociální a ekonomické důsledky covidové krize předložila potom EK přepracovanou verzi dlouhodobého rozpočtu EU ve výši 1850 mld. EUR, zahrnující
• revidovaný dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027ve výši 1 100 mld. EUR,
• dočasné navýšení rozpočtu EU, tzv. Next Generation EU, o 750 mld. EUR, které má napomoci napravit bezprostřední škody způsobené koronavirovou pandemií v nejvíce postižených regionech.
Evropská komise má zákonnou povinnost předložit EP návrh rozpočtu ke schválení do 30. června roku předcházejícího začátku nového programovacího období. Tato povinnost letos určitě nebude splněna, protože hlavy států EU se na předchozích zasedáních Evropské rady, která musí návrh rozpočtu posvětit, nedokázaly shodnout ani na celkovém objemu rozpočtu, ani na jeho struktuře.
Evropský komisař pro rozpočet Johannes Hann sice věří, že Evropští vůdcové dokáží nalézt politickou shodu na příštím zasedání Rady 17. července, což by ještě umožnilo schválení rozpočtu EP a zahájení všech programů podle harmonogramu od 1.1.2021, ale tento optimizmus sdílí již jen málokdo. Mnohem pravděpodobnější je jednání o nějaké formě rozpočtového provizoria pro pokrytí samotného roku 2021.

2. Horizont 2020
Vyjednávání o novém rámcovém programu, nazvaném v programovacím období 2021 – 2027 Horizon Europe, zaznamenala rovněž řadu peripetií. 17. dubna 2019 schválil Evropský parlament tzv. provizorní dohodu s Evropskou radou, zakotvující základní strukturu tohoto programu a jeho předpokládaný finanční objem 100 mld. EUR, což by znamenalo významné zvýšení oproti 77 mld. EUR v programovacím období 2013 – 2020). Toto číslo bylo pak postupně Komisí redukováno až na 94 mld. EUR, na druhé straně reportéři z EP navrhli navýšení jeho objemu až na objem 120 mld. EUR a padaly i návrh na objem mnohem větší. Další rozhodování o finanční alokaci na tento program však těžce postihlo naprosto nekoncepční a populisticky motivované přesunování části finančních prostředků v moha zemích EU i EU jako celku na boj s COVID-19. S ohledem na tento vývoj a nejasnosti v celkovém objemu rozpočtu EU se tak i celkový finanční objem programu Horizon Europe v této chvíli jeví nejistý a vyjednává se zejména o jeho různých podprogramech, a navazujících programech jako jsou např.
• EIC Fund, který v návaznosti na dotace v Horizon2020 a navazující plánované dotace Horizon Europe oficiálně spustila Evropská Inovační Rada (European Investment Council - EIC) v červnu 2020 s objemem přibližně 3,3 mld. EUR. Ten má poskytovat investice (na úrovni 0,5 – 15 mil. EUR za 10 - 25% jejich základního kapitálu) pro rychle rostoucích technologické MSP, které získají financování v rámci programu EIC Accelerator. Tento fond má zaplnit tržní mezeru vznikající tím, že Evropský rizikový kapitál – ve srovnání s celosvětovým trhem – málo financuje strat-up společnosti.
• The Human Brain Project (HBP), největší projekt na výzkum mozku v EU běžící již od roku 2013, který získal v červnu 2020 grant 150 mil. EUR pro svou závěrečnou fázi.
V rámci tiše zvažovaného rozpočtového provizoria na rok 2021 se již jeví i první obrysy prvního roku Horizon Europe (a navazujících programů):
• přímá alokace – 17,3 mld. EUR (o 30% více, než byla alokace 13,3 mld. EUR v roce 2020, tj. posledním roce končícího programovacího období),
• posílení o 5 mld. EUR z programu Next Generation EU,
• 2,89 mld. EUR bude alokováno na akademickou výměnu v rámci programu Erasmus Plus
• 1,34 mld. EUR bude alokováno na kybernetickou obranu prostřednictvím programu Digital Europe,
• 1,94 mld. EUR bude alokováno na prevenci budoucích zdravotních hrozeb v rámci programu EU4Health,
• Celkové zaměření programu bude orientováno na podporu zdraví, výzkum související se změnami klimatu a inovační aktivity.
• Dalších 10,3 mld. EUR bude cestou programu InvestEU alokováno na udržitelné infrastrukturní projekty, inovace a digitalizaci.

3. Kohezní fondy
Jednání o financování projektů v ČR v rámci nového programovacího období započaly tentokrát poměrně včas, již v roce 2016. Až do zhruba poloviny roku 2019 probíhala intenzívní jednání o tzv. víceletém finančním rámci. Počátkem roku 2019 se ustálila základní představa rozpočtu, podle které měly částka alokovaná pro ČR klesnout z 24 mld. EUR v programovacím období 2013 – 2020 na pouhých 20 mld. EUR. Podle tohoto návrhu mělo být rozložení finančních prostředků alokovaných pro ČR následující:
• z Evropského fondu pro regionální rozvoj (inovace, školství, podpora podnikáni, digitalizace, zdravotnictví, ochrana památek, silice II. a III. třídy, MHD, IZS) 10,52 mld. EUR (53%)
• z Fondu soudržnosti (dálnice, železnice, obnovitelné zdroje, životní prostředí) 6,44 mld. EUR (33%)
• z Evropského sociálního fondu (vzdělávací programy, rekvalifikace, podpora postižených a znevýhodněných osob, sociální začleňování 2,74 mld. EUR (14%)
Česká republika, ale i jiné státy, tento návrh rozporovaly a k definitivní dohodě nedošlo. Na domácí půdě pokračovala nicméně příprava jednotlivých nových operačních programů, z nich nejdůležitější podporu výzkumu, vývoje a inovací jsou Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) a Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), kde se předpokládala alokace více než 100 mld. Kč. Zároveň padlo definitivní rozhodnutí, že Praha v novém programovém období vlastní operační program mít nebude, což je z hlediska podpory výzkumu, vývoje a inovací v hlavním městě totální fiasko.
Přibližně v polovině roku 2019 se jednání dostala do slepé uličky, a zprávy o nich začaly pomalu mizet ze zpravodajských serverů. S příchodem covidové krize v roce 2020 vznikla zcela nová situace a v důsledku zvýšené nejistoty o vstupních parametrech se příprava nových operačních programů – podle dostupných informací - zcela zastavila. Zdá se, že v současné době se řídící orgány (tj. MŠMT pro OP JAK a MPO pro OP TAK) soustřeďují spíše na dokončení a řešení akutních krizových případů ve zbytku stávajícího programového období podle principu N+3 a vyčkávají na výsledky jednání o Rozpočte EU (viz výše).

4. Národní zdroje financování – TA ČR a další dotační programy v gesci ministerstev a vládních agentur.
V dané situaci se tak jako nejčitelnější pro financování výzkumu, vývoje a inovací z veřejných zdrojů jeví dotační tituly financované ze státního rozpočtu ČR, tj. zejména programy agentur GA ČR a TA ČR a další dotační programy různých ministerstev a státních agentur. Dosavadní politika vlády ČR naznačuje, že minimálně do konce roku, a patrně i v průběhu roku 2021, bude finančních prostředků pro jejich sycení dostatek.

Co tedy můžeme očekávat v nejbližších měsících a letech?
1. Všechny signály jak z příslušných vládních institucí ČR, tak i z EK nasvědčují tomu, že minimálně výzvy plánované do konce roku 2020 – jak v operačních programech, tak v Horizon2020 a dalších komunitárních programech - budou dodrženy. Pro financování výzkumu vývoje a inovací tak zbývá několik posledních šancí v režimu, jak jej dosud známe.
2. Řídící orgány jednotlivých operačních programů se budou snažit kompenzovat problémy vznikající při čerpání ESIF v rámci režimu N+3.
3. I kdyby došlo k deklaratorní průlomové dohodě na Evropské radě 17. července t.r., připravit rozpočet EU a z něj vyplývající komunitární programy typu Horizon Europe a programy ESIF na celé programovací období 2021 – 2027 se již nestačí. Velmi pravděpodobná je nějaká forma rozpočtového provizoria pro rok 2021.
4. Programy pro podporu výzkumu, vývoje a inovací sycené z národních zdrojů poběží v tomto roce, a patrně i příštím roce tak, jak bylo plánováno.
Shrnuto a podtrženo: tento a snad i příští rok organizace zaměřené na výzkum, vývoj a inovace přežijí. Lze očekávat i finanční zdroje pro inovativní technologické MSP. Je však nutno maximálně využít všech zdrojů, které zbývají ve stávajícím programovém období EU, a také všech dalších zdrojů, které se v rámci kompenzačních opatření EK a vlád jednotlivých členských zemí otevřou. Rok 2021 však bude rokem rozpočtových provizorií a v tomto smyslu rokem krizovým; budoucnost od roku 2022 dál je zatím zcela nejasná.

Aktuální výzvy z ESIF a domácích dotačních programů
Vzhledem k úpravám připravovaného rozpočtu na rok 2021 pro oblast vědy a výzkumu schvalovaného radou RVVI Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy oznámilo, že v letošním roce není plánováno vyhlášení veřejných soutěží v podprogramech INTER-ACTION, INTER-COST, INTER-TRANSFER, INTER-INFORM a INTER-VECTOR.
Z přehršle výzev, které budou v nejbližším období vypsány, vybíráme jen ty, které pro vás – naše klienty – považujeme za nejvýznamnější. Pokud byste měli zájem o výzvy na některé speciální téma, neváhejte nás oslovit na ila@ila.cz.

Strategické řízení výzkumu, vývoje a inovací na národní úrovni II, OP VVV
Podporované aktivity: řízení projektu, evaluace projektu, podpůrné nástroje Národní RIS3 strategie, organizační rozvoj a metodická podpora Národních inovačních platforem, rozvoj metodické spolupráce a kompetencí týmu národních a krajských RIS3 manažerů
Plánovaný příjem žádostí: do 31.7.2020 (14:00)
Alokace: 60 mil. Kč
Příjemci: pracovníci výzkumných organizací, výzkumní pracovníci v soukromém sektoru, pracovníci veřejné správy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, pracovníci veřejné správy (státní správy a samosprávy
Typ výzvy: průběžná

Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků, OP VVV
Podporované aktivity: Podpora „no money“ projektů MSCA – příjezdy do ČR, Podpora „no money“ projektů MSCA – výjezdy z ČR, Podpora rodiny výzkumného pracovníka
Plánovaný příjem žádostí: 31.8.2020
Alokace: 100 mil. Kč
Příjemci: organizace pro výzkum a šíření znalostí dle Rámce pro státní podporu VaVaI (VŠ, veřejné výzkumné instituce, organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu a územních samosprávných celků atd.).
Typ výzvy: průběžná

Aplikace, OP PIK
Podporované aktivity: činnosti výzkumu a vývoje vedoucí k získání nových poznatků a dosažení jednoho z definovaných výsledků - prototyp/funkční vzorek, průmyslový/užitný vzor, otevřená technologie, poloprovoz, certifikovaná metodika nebo software
Termín vyhlášení výzvy: 1.9.2020
Termín příjmu žádostí: 14. 9. – 15. 12. 2020
Alokace: 2 500 mil. Kč
Příjemci: podniky všech velikosti, které mohou žádat buď individuálně, nebo v konsorciu, výzkumné organizace ze soukromého či veřejného sektoru, hlavním žadatelem je vždy podnikatelský subjekt, realizace mimo území hl. m. Prahy, žadatelem může být i zahraniční subjekt
Typ výzvy: kolová

Inovace – inovační projekt, OP PIK
Podporované aktivity: produktová inovace, procesní inovace, organizační inovace, marketingové inovace
Termín vyhlášení výzvy: 29.9.2020
Termín příjmu žádostí: 15. 10. 2020 – 29. 1. 2021
Alokace: 2 500 mil. Kč
Příjemci: podniky malé a střední velikosti a další právní formy, které zavádí nově vyvinuté či inovované výrobky a výrobní procesy (projekt musí být realizovaný mimo území hl.m. Prahy)
Typ výzvy: průběžná

Potenciál, OP PIK
Podporované aktivity: založení, rozšíření, kapacitní či kvalitativní rozvoj center, oddělení a pracovišť, kde bude realizován průmyslový výzkum a vývoj směřující k inovaci produktů (např. vybavení konstrukčních oddělení, laboratoří, zkušebního a testovacího zázemí, prototypových dílen, pořízení simulačních a výpočtových SW aj.)
Termín vyhlášení výzvy: 21.8.2020
Termín příjmu žádostí: 4. 9. – 23. 11. 2020
Alokace: 1 000 mil. Kč
Příjemci: malý a střední podnik, velký podnik pouze se 100% vazbou na životní prostředí
Typ výzvy: kolová

Potenciál – ITI Plzeň, OP PIK
Podporované aktivity: založení nebo rozvoj center průmyslového výzkumu, vývoje a inovací.
Termín příjmu žádostí: 18. 6. 2020 – 30. 9. 2020
Alokace: 54 mil. Kč
Příjemci: malý a střední podnik, velký podnik pouze se 100% vazbou na životní prostředí
Typ výzvy: průběžná

Proof of Concept, OP PIK
Podporované aktivity: ověření aplikačního potenciálu výzkumu před uplatněním v praxi, příprava studie proveditelnosti, ověření technické proveditelnosti a komerčního potenciálu
Termín vyhlášení výzvy: 29. 6. 2020
Termín příjmu žádostí: 30. 6. – 30. 10. 2020
Alokace: 200 mil. Kč
Příjemci: podnikatelské subjekty (zejména malé a střední podniky), výzkumné organizace
Typ výzvy: kolová

Služby infrastruktury, OP PIK
Podporované aktivity: poskytování služeb pro malé a střední podniky, které vyžadují konzultace v oblasti výzkumu a vývoje, poradenství s managementem a rozvojem podnikání apod., rozšíření nebo výstavba nové infrastruktury sloužící k provozu inovační/výzkumné infrastruktury, vědeckotechnický parků, podnikatelských inkubátorů apod., provozování inovační infrastruktury
Plánovaný příjem žádostí: do 30.8.2020
Alokace: 1 000 mil. Kč
Příjemci: právnické osoby působící jako vlastníci/provozovatelé inovační infrastruktury (vědeckotechnického parku, inovačního centra nebo podnikatelského inkubátoru), veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce (projekt musí být realizován mimo území hl.m. Prahy)
Typ výzvy: kolová

Služby infrastruktury – ITI Ostrava, OP PIK
Podporované aktivity: Provozování inovační infrastruktury, Rozšíření prostor inovační infrastruktury, pořízení nového vybavení a zlepšení kapacit pro společné využívání technologií, Výstavba nové sdílené inovační infrastruktury
Plánovaný příjem žádostí: do 2. 3. 2021
Alokace: 224 882 750 Kč
Příjemci: Podnikatelské subjekty (zejména MSP), výzkumné organizace
Typ výzvy: průběžná

Partnerství znalostního transferu – 6. výzva, OP PIK
Podporované aktivity: vytvoření partnerství mezi malým a středním podnikem a organizací pro výzkum a šíření znalostí (dále jen „Znalostní organizace“) za účelem transferu znalostí, souvisejících technologií a dovedností, ke kterým podnik nemá přístup. Dále zlepšení výrobních procesů, vývoj/inovace nových produktů a služeb nebo inovace procesu při vývoji a zavádění nových produktů a služeb včetně designu, zlepšení podnikových procesů včetně procesu produktové certifikace.
Plánovaný příjem žádostí: do 10.9.2020
Alokace: 150 mil. Kč
Příjemci: malé a střední podniky a podnikatelská seskupení, organizace pro výzkum a šíření znalostí (tzv. znalostní organizace - veřejná vysoká škola univerzitního i neuniverzitního typu/pracoviště Akademie věd ČR), organizace pro výzkum a šíření znalostí (např. výzkumné organizace, neziskové organizace), projekt musí být realizovaný mimo území hl. m. Prahy, sídlo společnosti může být v Praze
Typ výzvy: průběžná

Partnerství znalostního transferu – 7. výzva, OP PIK
Termín vyhlášení výzvy: 16. 11. 2020

Spolupráce - klastry, OP PIK
Podporované aktivity: kolektivní výzkum, sdílená infrastruktura, internacionalizace klastru, rozvoj klastrové organizace
Plánovaný příjem žádostí: do 30.9.2020
Alokace: 180 mil. Kč
Příjemci: účelově zřízené zájmové sdružení podnikatelů (zejména MSP) spolu s organizacemi pro výzkum a šíření znalostí. Klastr musí být složen z minimálně 15 na sobě nezávislých členů.
Typ výzvy: kolová

Inovační vouchery COVID-19, OP PIK
Podporované aktivity: nákup poradenských, expertních a podpůrných služeb v oblasti inovací od organizací pro výzkum a šíření znalostí a akreditovaných laboratoří.
Plánovaný příjem žádostí: do 31.12.2020
Alokace: 50 mil. Kč
Příjemci: malé a střední podniky
Typ výzvy: průběžná

Inovační vouchery, OP PIK
Podporované aktivity: nákup poradenských, expertních a podpůrných služeb v oblasti inovací od organizací pro výzkum a šíření znalostí a akreditovaných laboratoří.
Termín vyhlášení výzvy: 1. 7. 2020
Termín příjmu žádostí: 15. 7. 2020 – 31. 12. 2022
Alokace: 150 mil. Kč
Příjemci: malé a střední podniky
Typ výzvy: průběžná

Program Delta 2, TA ČR
Podporované aktivity: spolupráce v oblasti aplikovaného výzkumu prostřednictvím společných projektů českých podniků a výzkumných organizací podporovaných TA ČR a zahraničních partnerů.
Plánovaný příjem žádostí: do 15. 7. 2020
Alokace: 300 mil. Kč
Příjemci: podniky, výzkumné organizace
Typ výzvy: kolová

Program Prostředí pro život, TA ČR
Podporované aktivity: Zvýšení efektivity využívání zdrojů a snížení znečištění životního prostředí. Omezení rizik plynoucích z nedostatečné, případně extenzivní ochrany životního prostředí, nedostatečné adaptace na změnu klimatu a její důsledky. Zvyšování kvality života obyvatel ČR, zavádění prevence znečištění životního prostředí místo likvidace důsledků znečištění.
Plánovaný příjem žádostí: do 22. 7. 2020
Alokace: 152 mil. Kč
Příjemci: podniky, výzkumné organizace, organizační složky státu
Typ výzvy: kolová

Národní centra kompetence, TA ČR
Termín vyhlášení výzvy: 16. 12. 2020

INTER-EUREKA, MŠMT
Podporované aktivity: aktivity výzkumu a vývoje v rámci podnikatelské činnosti, spolupráce s univerzitami, výzkumnými organizacemi a centry
Plánovaný příjem žádostí: do 25. 9. 2020
Alokace: 115 mil. Kč
Příjemci: mezinárodní spolupráce malých, středních a velkých podniků
Typ výzvy: kolová

Společná výzva ECSEL a IMI, MŠMT
Podporované aktivity: posun technologií na vyšší úroveň TRL v oblasti integrace a zabezpečení dat nemocnic, digitální technologie nové generace pro decentralizované zdravotnictví a telemedicínu
Plánovaný příjem žádostí: do 30.9.2020
Alokace: 500 000 EUR
Příjemci: konsorcium alespoň 1 podniku a 1 výzkumné organizace
Typ výzvy: kolová

EUROSTARS 2, MŠMT
Podporované aktivity: vývoj nových výrobků, technologických procesů a služeb bez tematického omezení
Plánovaný příjem žádostí: do 3. 9. 2020
Alokace: 1 400 mil. EUR
Příjemci: konsorcium minimálně 2 malých a středních podniků ze 2 zemí EU
Typ výzvy: kolová

ICT FOR RESILIENT, SAFE AND SECURE SOCIETY, MŠMT
Podporované aktivity: průzkum inovativních a vylepšených způsobů v oblasti informačních a komunikačních technologií při řešení rizik a hrozeb
Plánovaný příjem žádostí: do 17.7.2020
Alokace: 600 000 EUR
Příjemci: malé a střední podniky, výzkumné organizace + 1 účastník z Japonska
Typ výzvy: kolová