Traduje se, že ČR není příliš úspěšná v čerpání dotací z komunitárních (tj. administrovaných přímo z Bruselu) dotačních programů EU. Ověření tohoto mediálního tvrzení by samozřejmě vyžadovalo podrobnou statistiku – komunitárních dotačních programů jsou desítky a naše úspěšnost v každém je jiná a navíc se v čase mění.
Můžeme si ale pomoci jednoduchým testem, vycházejícím ze statistiky největšího komunitárního programu uzavřeného v minulém období – Horizon2020 (dále H2020). Vezmeme-li za základní jednotku subjekt/projekt, tj. počet účastí subjektů určité skupiny ve všech projektech financovaných v tomto programu za celou dobu jeho trvání (2013 – 2020) dostaneme pro celou EU+ (počet obyvatel cca 500 mil., započítávají se i státy mimo EU zapojené do H2020 jako jsou např. Izrael, Švýcarsko apod.) číslo 171 709. Tento počet účastí je významným ukazatelem, ale neméně významným je počet koordinací jednotlivých projektů, který činí celkem 35 349.
Srovnáme-li nyní např. Rakousko a ČR, tj. dvě země srovnatelné jak historicky a mentalitou, tak i počtem obyvatel (Rakousko 8,9 mil., tj. 1,78 % obyvatel EU+; ČR 10,5 mil., tj. 2,1 % obyvatel EU+) dostaneme pro participace čísla 4933 (tj. 2,87 % EU+) a 1853 (tj. 1,1 % EU+) a pro koordinace čísla 968 ( 2,73 % EU+) a 221 (tj. 0,62 % EU+).
Co tato čísla říkají? Shrnuto a podtrženo: při přibližně stejném počtu obyvatel má Rakousko 2,5x větší počet účastí v programu H2020 a skoro 4,5x větší počet koordinací; čili nejen se účastníme méně, ale také v méně významných rolích. Tento jednoduchý test naznačuje, že původní výchozí informace je asi spíše správná a my máme tedy hodně co zlepšovat.